Viděla jsem kdysi film, jmenoval se "Hráči se smrtí" už tenkrát byl pro mě celkem děsivý. Náplň filmu, zpracování, hudba a neposlední řadě herci, z kterých se postupem času staly hvězdy, ale kdo to tenkrát mohl tušit.
Na ten film jsem nikdy nezapoměla jen jsem ho potlačila někam do hlubokého nitra svého já.
Není to ale tak dávno co mi ho někdo připoměl. A netušila jsem, že opětovné setkání s touto vzpomínkou bude pro mne ne zrvona šťastné. I když, v první chvíli kdy vzpomínka vyšla z mého hlubokého nitra, opět do stavu vědomí, jsem věřila že zůstane pouze u pocitů - zajímavý film, o kterém stojí občas někomu povědět.
Film jsem dotyčnému odvyprávěla, tenkrát mě ještě poslouchal snad ze zájem o to co říkám. Vzpoměla jsem si na spoustu detailů a divila se jak to že ho nezná. Až když jsem začala pátrat po filmu na netu (chvála informačním technologiím 21. století) došlo mi, proč ho nemůže znát. Film měl premiéru pár dní před tím, než se tenhle spouštěč mé vzpomínky narodil. Tenkrát mi to přišlo úsměvné.
O čem tedy film je?
Film který ukazuje partu mladých lidí - mediků, kteří experimentují s klinickou smrtí, aby se dozvěděli, co je čeká dále. Po návratu do života je pronásleduje vlastní minulost, se kterou se musí vyrovnat a ve stavu klinické smrti mají možnost opravit své přehmaty, kterých se dříve dopustili ...
A proč to sem vlastně píšu, snad jen pro usmíření vlastního sebe sama, nebo jen připomínku, že hrát si nejen se smrtí je nebezpečná záležitost.
O to víc když máte spoluhráče, který najednou ze hry vyskočí aniž by se ohlížel na toho, koho ve hře zanechal ...
A jestli se ptáte kdo přesně z toho filmu mi znova oživil paměť, tak je to ten malý kluk s kapucí, jmenuje se Billy ... dnes chodí takových "kapucáků" po světě spousty a někteří také mají něco jako jméno začínající písmenem B. Ale to už vlastně není důležité ...
Komentáře
Přehled komentářů
Jizvy na mých nohou pomalu blednou. Věřím, že jednou zmizí úplně a budu zase "neposkvrněná" (i když to vypadá že zůstanou navždy). Kéž bych to samé mohla říct o jizvách na mém srdci ...
díky Jirko
Bedlam, 15. 2. 2008 3:25