Je to už pár let od smrti člověka, na kterého má snad každý nějaký názor. Je jen málo, situací u kterých člověk řekne „vím kde a s kým jsem právě v tu chvíli byl“. Pro některé to zcela jistě zpráva o smrti Michaela Jacksona není, ale pro mne ano. Michael však v této červnové hře hraje vlastně pouze vedlejší roli.
Tenkrát (vlastně jako by to bylo včera) jsem jen tak koukala, na TV na satelitu a viděla zvláštní záběry. Moc jsem nechápala, protože program byl německy, ale když jsem se dívala déle, bylo to zvláštní. Došlo mi, že zřejmě zemřel „velký“ Michael, který byl stejně tak milován jako zatracován. Tak jako jeho život často vyvolával v lidech, nebo spíš „dětech“ šílenství, jeho smrt tohle šílenství vyvolala ještě více. Michael byl pro mnohé z nich nesmrtelný a vsadila bych se, že ještě dnes spoustu lidí věří, že někde „žije“, stejně jako Elvis.
V ten den zajisté nezemřel pouze on, ale spoustu jiných, pro nás bezejmenných, ale stejně tak svými blízkými milovaných lidí. Svět se nezastavil a tak jsem hned ráno zjistila, že třešně už dozrály a můžu si je koupit. A tyhle nádherné české třešně jsem si také koupila. Stály 30,- Kč za kilo a byly skvělé. Prostě jako by spadly z nebe. Nedivte se prosím tomu přirovnání, pro mne to bylo to nejhezčí, co mě v té chvíli potkalo, po probdělé noci u Tv a dalších následných probdělých nocí, mísící se s nadějí a zoufalstvím.
Za několik hodin jsem zjistila, že i já se musím vyrovnat s chvílí, kterou nemohu nijak změnit. Odešla jedna z mě nejbližších duší, i když nebyla lidská. A tak vždy v červnu, kdy má výročí Michael, moje Daisy a další spoustu bezejmenných milovaných kteří už s námi tady nejsou, koupím si třešně …
To memory - Michael a Daisy
(2009)
